Revitalizace dělostřelecké tvrze Hůrka

Po evropském grantu na rekonstrukci Vojenského muzea Králíky přichází evropský grant na revitalizaci dělostřelecké tvrze Hůrka

Společnost přátel čs. opevnění uspěla s grantovým projektem připraveným pro město Králíky, jehož cílem je revitalizace dělostřelecké tvrze Hůrka, kterou město před třemi lety získalo do svého vlastnictví. Grant by měl být realizován v letech 2010-2012. Jeho realizací se tvrz Hůrka jako muzeum posune o obrovský krok kupředu. To co se díky grantu na Hůrce vybuduje a zřídí v horizontu cca 3 let, to by za standardních okolností, při zachování vysoké návštěvnosti a získání běžných grantů (např. od Pardubického kraje či Ministerstva kultury), trvalo dle odborných dohadů cca 40 let! Pokud se vše podaří podle plánů a představ Společnosti přátel čs. opevnění o. p. s. realizovat, bude to největší projekt v rámci rekonstrukce a zpřístupnění objektů čs. opevnění na území celé ČR. A bude to podobně jako Vojenské muzeum opět v Králíkách – tedy finanční prostředky z EU přijdou právě sem do nejvýchodnější části Pardubického kraje! V rámci projektu Revitalizace tvrze Hůrka se připravuje:

•    Vysoušení a větrání podzemí tvrze: stará technologie bude nahrazena novou, s vyšší účinností a podstatně nižšími náklady na provoz (oproti zastaralému a neekologickému zařízení AČR). Technologie moderního větrání bude umožňovat více režimů v závislosti na ročním období a počasí. Nejvíce energie (předehřev) bude potřeba v létě a tu by měl mít systém co nejlevnější, díky teplu od solárních kolektorů. Vysoušení a temperování podzemí umožní jeho další využívání, nejen k expozičním účelům, ale i pro kulturní akce apod.
•    Kamerový a zabezpečovací systém do podzemí tvrze – další zpřístupnění tvrze, nový systém provozu (volná prohlídka tvrze a expozic – podle zájmu návštěvníka – po zaplacení vstupného), zvýšení bezpečnosti návštěvníků, vlastního personálu i expozic.
•    Projekt dále řeší: výrobu a montáž chybějícího zábradlí do bojových srubů tvrze Hůrka (podle původních podkladů z let 1937–1938) – tedy zpřístupnění částí tvrze, které armáda uzavřela a nevyužívala. Montáž elektrických rozvodů do šachet a bojových objektů tvrze (ne vše měla AČR elektrifikováno). Zavěšenou podlahu v těžce devastovaném, ale pro návštěvníky velmi atraktivním dělostřeleckém srubu K – S 11 a vyřešení výstupu z tohoto srubu na terén. Realizace shora uvedeného přinese další možnou nabídku návštěvníkům a nové prohlídkové okruhy.
•    Výroba a osazení pancéřových dveří na původní místa – další zpřístupnění tvrze a rovněž její zabezpečení. Zároveň získáme další únikové a požární východy, čímž se zvýší bezpečnost návštěvníků i personálu.
•    Rekonstrukce, zateplení a přístavba stávající provozní budovy, s výměnou oken (zajistí šetření provozní energie, upraví pro provoz nevyhovující členění budovy, vyřeší chybějící sociální zázemí pro návštěvníky, změnu účelu některých místností, částečnou změnu vnitřních dispozic…). Tím se podstatným způsobem zlepší technický stav budovy a výrazně sníží provozní náklady (např. za nezbytná chemická WC pro návštěvníky ročně platí provozovatel přes 60 000,- Kč!).
•    Odstranění překládací haly přistavěné armádou před vchodovým objektem tvrze v 70. letech minulého století. Hala je nejen cizorodý prvek, ale hlavně prvek, kterému brzo skončí životnost. Investovat peníze do údržby a oprav něčeho, co je na daném místě nevhodné a ještě to zcela zakrývá přirozený poutač muzea (vchodový objekt) to by bylo dle provozovatele silně kontraproduktivní. Hala musí pryč. Než ale půjde pryč, musí být vyřešena pokladna a hlavně dostatečně kapacitní čekárna pro návštěvníky v rekonstruované provozní budově.
•    Vybudování první části naučné stezky + osazení poutače na klíčových pozicích KPO. Příští rok by se tak v terénu mělo objevit 15-17 velkoformátových tabulí – s pěti jazyčnou mutací potřebných informací. Tabule budou směřovat turisty ke klíčovým muzeím v KPO a zejména na Hůrku.

Pro shora uvedený projekt se podařilo získat od Pardubického kraje pro město Králíky finanční dotaci na potřebnou spoluúčast města. To znamená, že potřebné peníze přijdou z fondu EU (cca 85 %), zbytek (cca 15 %) nebude muset dát město, ale dal je kraj a přispěje stát. Na projektu se podílely nejen oslovené odborné firmy, jejich projektanti a rozpočtáři, ale také odborníci z řad bunkrologů – např. pánové Oldřich Gregar a Zdeněk Komanec. Pro podání jej připravila firma Redea ze Žamberka a velkou práci – daleko nad rámec svých funkcí – odvedli paní starostka Jana Ponocná a místostarosta Čestmír Doubrava.